Wednesday, February 16, 2011

Atlas Day



Kolem půl šesté ráno nás budí malý syn, ale v šest už stejně musím vstávat, uvařit si čaj a nachystat si svačinu, abych mohl být před sedmou v Atlas Control Room, kde mne čeká další směna. Jsem jen jeden človíček z přibližně patnácti, kteří monitorují chod detektoru Atlas. Hodí se šála a čepice, dnes zkouším i lyžařskou kuklu: mé stanoviště je hned u ústí klimatizace, a po pár dnech už cítím lehké následky (pročež jsem ráno snídal paralen extra). Do půlnoci jsem se snažil připravit jeden kalibrační soubor, který pak ostatní budou používat ve svých analýzách, a teď ráno jej ještě musím zkontrolovat, zda všechny fity vyšly dobře; přitom v rámci multitaskingu vzpomínat, jak ovládat monitorovací aplikace na mém stanovišti s několika LCD monitory a dvěmi obrazovkami projektovanými na zeď.

Je šedivo, a místnost má navíc zacloněná okna, ale před pár dny jsem měl štěstí: cestou po schodech do druhého patra k automatu na kávu jsem zahlédl východ slunce nad Alpami se siluetou Mont Blancu.

Urychlovač protonů LHC v Cernu se zatím po novoroční přestávce ještě rozehřívá, a tak detektor pracuje v nastavení, kdy registruje částice kosmického záření, především miony, neboť Atlas je 80m pod zemí, která slouží jako dobré stínění.

Pravou část místnosti tvoří prosklená stěna sloužící jako okénko do akvária pro návštěvníky Atlas Visitors Centre. Chytnu koutkem oka záblesk fotoaparátu: snad nebude vidět, že jsem si právě brouzdal online vydání Respektu. Skupiny studentů a návštěvníku se tu střídají od rána do odpoledne.

Místností zní směs jazyků: italština, němčina, španělština, řečtina, francouzština...ale mezi sebou vždy angličtina s různými směsicemi legračních přízvuků. V rámci půlnoční vigilie budil vedoucí směny ospalé hlídače monitorů hrou na banjo, skoro je mi líto, že jsem tu v ty tři ráno nebyl. Teď už je po deváté, a začíná přísun pracovních emailů. Jako první všem příkladně píše vedoucí naší skupiny, následují odpovědi skřivanů na noční emaily evropských sov a kolegů v USA.

I když detektor právě neregistruje fyzikálně použitená data, uvidím, zda se budu moci uvolnit na oběd, po kterém pak za mnou přijde student, a budeme se přes houštiny softwaru snažit dostat k fyzice top kvarku. Po směně se krátce připojuji k videomeetingu, a pak už běžím nakoupit a za rodinou domů.