Saturday, April 28, 2012

vJemy

Občas si představuji, jaké krásy zřejmě skýtá čeština pro cizince. Jen si vezměme základ JEM, a přidejme pár předpon, a kolik roztodivných významů můžeme získat!: vjem objem zájem nájem příjem nezájem přezájem A je slovo příjemnost od příjem? V objemu dnešních dat o to nemám zájem, zvláště když zjevně musím platit objemný nájem...

Monday, April 16, 2012

Výpisky z Her

MARKÉTA: "Všechno mne tak nějak podivně dusí -- ty beznadějné tváře v tramvaji -- ta věčná sháňka na ulicích -- to lidské křivení v úřadech a všude -- celková pustota života -- promiňte, vím, že je to hloupé, vždyť mě vůbec neznáte -- ale já skutečně nevěděla, za kým jiným bych šla ... -- S rodiči si nerozumím -- jsou to takoví maloměšťáci, co se pořád dívají na televizi -- chlapce nemám -- spolužáci mi připadají strašně povrchní -- "
LEOPOLD: "Máte pravdu v tom směru, že smysl života není ničím, co lze tak či onak tematizovat nebo verbalizovat a pak předat na způsob nějaké informace -- není to prostě nic předmětného, ale spíš jen jakýsi unikavý stav ducha -- o to unikavější, čím hlubší je jeho potřeba ... -- Na druhé straně je ovšem fakt ... že existuje určitý neverbální prostor interexitenciálního, v němž - a jedině v němž - se lze skrze prožitek přítomného dotýkat čehosi, co --"
(Václav Havel, Largo Desolato, 1984)

ZÁSTUPCE: "Pan primář vám to řekne sám. Já vás chci jenom v rychlosti poprosit, abyste měli rozum, snažili se ho pochopit a zbytečně mu neztěžovali už tak dost těžkou situaci. Všichni přece víme, že hlavou zeď neprorazíme -- nač tedy komplikovat život jiným i sobě! Myslím, že můžeme být rádi, že máme takového primáře, jakého máme, takže podpořit ho znamená vlastně podpořit sami sebe. Měli bychom si uvědomit, že v jádře mu jde o dobrou věc, že ani on není svým vlastním pánem a že tedy nemáme jinou alternativu, než přijmout aspoň tu minimální míru sebekázně, která je nezbytná k tomu, aby neměl on, náš ústav a tudíž i žádný z nás zbytečné problémy. Nejde ostatně o nic neobvyklého: určitá míra vnitřní disciplíny je přece v dnešním světě vyžadována všude a od každého! Věřím, že mi rozumíte a nebudete na mně chtít, abych vám říkal víc, než kolik jsem vám řekl a říci mohl. Jsme přece dospělí lidé, ne?"
(Václav Havel, Pokoušení, 1985)

FISTULA: "Milý pane, pravda přece není jen to, co si myslíme, ale i to, proč, komu a za jakých okolností to říkáme!"
(Václav Havel, Pokoušení, 1985)

Tuesday, April 10, 2012

Nefrankofonní

Haïku de Minuit
Distributeur à billet,
dis-moi, suis-je habillé...?

Že by...?
J'ai bu...?

Když jsem husy pásala
nervy jsem si drásala
a teď husy nepasu
parce que je n'ai pas su