Workday IV

Another workday at Atlas

Shift Morning II

Pondělí a další ranní směna na data quality (DQ) monitoringu na detektoru Atlas. Oproti situaci před několika týdny již v urychlovači cirkulují svazky protonů a v detektoru jsou vidět pěkné srážky. Části dráhových detektorů však v noci měly problém s chlazením, a data tak nejsou nejlepši kvality, nicméně LHC si stále spíše hraje a svazky ladí, a srážky končí chvíli po sedmé ráno.
Mám čerstvý pár kontaktních čoček a mám trochu problém vidět na projekční plátna se stavem detektoru.
Jdu si do auta pro frank na kafe, a když si je na DQ směně míchám, přichází automatické upozornění na DQ coffee meeting v 11:00:) Venku je slunko, krásné světlo na focení, ale aparát jsem nechal doma. Nevím, zda jsem poslechl správný se zvých klukovských snů: první byl o tom, stát se přírodovědcem (fotografem?), druhý už byl o Cernu a částicích.
Poznámka nočního shiftera v elektronickém deníku: "Disaster, drinks machine has run out of cold drinsk, I take last one: Diet coke -yuck."
No já sedím u fénu klimatizace, a cold drinks mi rozdhodne nechybí, naopak jsem rád, že mám s sebou termosku čaje.
Ve zprávách sledujeme hrůzy zemětřesení v Japonsku, vybavujeme se mi Tichomořská tsunami 2004, a sbírám síly k práci.

Atlas Day

Kolem půl šesté ráno nás budí malý syn, ale v šest už stejně musím vstávat, uvařit si čaj a nachystat si svačinu, abych mohl být před sedmou v Atlas Control Room, kde mne čeká další směna. Jsem jen jeden človíček z přibližně patnácti, kteří monitorují chod detektoru Atlas. Hodí se šála a čepice, dnes zkouším i lyžařskou kuklu: mé stanoviště je hned u ústí klimatizace, a po pár dnech už cítím lehké následky (pročež jsem ráno snídal paralen extra). Do půlnoci jsem se snažil připravit jeden kalibrační soubor, který pak ostatní budou používat ve svých analýzách, a teď ráno jej ještě musím zkontrolovat, zda všechny fity vyšly dobře; přitom v rámci multitaskingu vzpomínat, jak ovládat monitorovací aplikace na mém stanovišti s několika LCD monitory a dvěmi obrazovkami projektovanými na zeď.

Je šedivo, a místnost má navíc zacloněná okna, ale před pár dny jsem měl štěstí: cestou po schodech do druhého patra k automatu na kávu jsem zahlédl východ slunce nad Alpami se siluetou Mont Blancu.

Urychlovač protonů LHC v Cernu se zatím po novoroční přestávce ještě rozehřívá, a tak detektor pracuje v nastavení, kdy registruje částice kosmického záření, především miony, neboť Atlas je 80m pod zemí, která slouží jako dobré stínění.

Pravou část místnosti tvoří prosklená stěna sloužící jako okénko do akvária pro návštěvníky Atlas Visitors Centre. Chytnu koutkem oka záblesk fotoaparátu: snad nebude vidět, že jsem si právě brouzdal online vydání Respektu. Skupiny studentů a návštěvníku se tu střídají od rána do odpoledne.

Místností zní směs jazyků: italština, němčina, španělština, řečtina, francouzština...ale mezi sebou vždy angličtina s různými směsicemi legračních přízvuků. V rámci půlnoční vigilie budil vedoucí směny ospalé hlídače monitorů hrou na banjo, skoro je mi líto, že jsem tu v ty tři ráno nebyl. Teď už je po deváté, a začíná přísun pracovních emailů. Jako první všem příkladně píše vedoucí naší skupiny, následují odpovědi skřivanů na noční emaily evropských sov a kolegů v USA.

I když detektor právě neregistruje fyzikálně použitená data, uvidím, zda se budu moci uvolnit na oběd, po kterém pak za mnou přijde student, a budeme se přes houštiny softwaru snažit dostat k fyzice top kvarku. Po směně se krátce připojuji k videomeetingu, a pak už běžím nakoupit a za rodinou domů.

Nadílka odkazů

Tak konečně máme moderní už i pobočky bank...
Učitel, jenž pamatuje Cimrmana.
Next time you buy your new iWhatever... (Story of Stuff).
Proč nemít v autě klimatizaci.
Můj oblibeny zdroj energie!
A ještě přehled objektivů a optiky Canon
A aktuálně kterak levně za kulturou

C7

Znáte to, celý takt akordu Cdur rytmem "pionýrák", a pak ta slastná C7: všichni už víme, co přijde, víme to, ten takt je snad nekonečný, ale tak konejšivý, hovíme si v blaženém očekávání tolik chtěného refrénu na subdominantním F, refrénu který najisto přijde, a jehož slova konečně známe úplně všichni; ve kterém spojíme sílu našich hlasů v kolektivním unisonu, ba snad dnes třeba i v terciích, a slova a tóny písně se nám přelijí přes okraje našich duší... Ach to teplo táborových ohňů!

(C7 proto zásadně nehraju. Maximálně tak C9.)

Umělecká skupina ATIVK

Tak jsme založili uměleckou skupinu ATIVK. Zatím máme jednoho člena, a to mne.
Umělecká skupina musí samozřejmě kategoricky protestovat, a hledání cíle onoho protestu jest právě náplní naší skupiny.
Z výtvarných technik nás nejvíce uchvacuje digitální fotografie, protože je lehká jak facka a nechce se nám patlat se s olejema a hlínou, neboť to vede ke značným výdajům na mýdlo.

Jako každá skupina máme cíle zjevné i skryté, veřejné a soukromé. Ve skutečnosti se chceme samozřejmě jenom válet, sem tam cvaknout spouští, brát za to prachy, ale tvářit se při tom strašně důležitě, zasveceně a hlavně nonkonformně.

Tolik z ustavujících paragrafů, brzy uslyšíte více o nás i o hlavním připravovaním projektu "Es ist mir Wurst".

PS: a už jsme kvartet!

Kluci z kapely

Taky jste vždycky přemýšleli, jak pojmenovat Vaši poslední kapelu?
Zde je několik tipů:

Robin Úd (UK Gothic Rock)
My Little Oný (SK)
DebiLOVE (a tribute to F. Renč)
Frog Eat Frog (BioKapela)
Jacques Birel
Hukrytý f stínu lesa bakelit (pocta b.N.)
Kuřácký ráno
Josef PiňacoLada
El Condom Pasa
Harry Fotr
ChlebiTcheque
Hare Krčma
Adam Richna z Otrawowitz
Vanastovy věci (uf, no málem nám to vyfoukli...)
Jerzy Kwyta
Klucy s kapeli
To bi uš snat stačylo...
Zmrdvývstání (gothic punk)
Kozy paní Sarkozy
Přejato: Pelvis Presley (bez komentáře...)