Po dlouhé době jsem zavítal do Národní knihovny: vyzkoušet si vstup na OpenCard, a snad si i něco vypůjčit. V přepočtu za necelé tři dolary jsem získal vstup na rok. O znovu jsem si uvědomil, jaké to bylo, brouzdat se mezi regály knih, potkávat stejně zaujaté lidi, moci si odložit kabát v šatně a nepotit se v přecpaném knihkupectví. Náhodou jsem narazil na knížku od Pavla Šandy, a pak mi ze skladu za pár minut doručili i tu, kvůli které jsem sem přišel: Dietrich Bonhoeffer, "Na cestě ke svobodě: listy z vězení", které jsem slyšel čteny na Vltavě. Krásná plastika z knih, znekonečněná zrcadly. Ještě jsem se prošel mezi studovnami (kde si i pár človíčků z ulice jen tak četlo noviny) a pak hurá koupit si bílou modelovací hlínu, a pak do přecpaného pátečního Tesca, metra a vlaku. Kněz se špatně čte, když naproti na dvojsedačce rozkládá se sebou velmi zaujatý párek.
Krásná Uhříněves v záři odpoledního zimního slunce, troška sněhu, a v pokoji ještě hezky žluto a oranžovo. Vzpomínám, že knihovna v Hranicích byla nejdřívě v jednom z domů v podloubí, uvnitř byly vysoké příkré schody, pak se knižky přesunuly do domu na Pernštejnském náměstí, a nyní zase sídlí v budově radnice na náměstí.

LHC beam turn on - watched from Fermilab!;-)

It was a funny party, started 1:30am, after I finished my shift at the DØ at midnight. It was a cold night, fog was circulating in the air, blown from water ponds inside the Tevatron accelerator ring, car windows were covered with moisture. A security car stopped me when I was entering the road inside the ring, just checking that I have a valid Fermi ID. After 3km drive, I parked at the High Rise building, people already gathering in the Wilson hall with eyes fixed at the large LCD screens at the CMS experiment remote control room transmitting the LHC start-up from Cern. Cookies, juice, coffee, physicists as well as QuarkNet and other students, people all excited, expectant, high-spirited, hand clapping, talking and enjoying. I went to sleep at 5am, but the experience was worth it!

So LHC is starting up! We've been waiting for this for years!
And while it starts to happen in Cern, I am in Fermilab: attending a pajama party at 1:30am!
BBC link, End of the Wordl link.

While many contrasts still exist in the world... (from the BBC web page)

Another working day...

...dopoledne meetig mezi dvěma místními experimenty, déšť a mokrý asfalt, sám a spokojen na obědě, přišel nám dopisek, odpoledne edituju thesis, posílám instrukce po mailu, pouštím další sadu statistických testů, usínám v křesle, usínám na podlaze kanceláře, a konečně snad už brzo domů.

Rusko a Gruzie, Gruzie a Rusko

:Rusko Ondřeje Soukupa:

ČD, Zeman a 1968

Zvykám si na dojíždění v Praze. Vlakem mám být z Uhříněvsi v práci o deset minut dříve než busy a metrem, a tak to dneska zkouším. Hned máme pět minut zpoždění, pak jedeme dlouhé dvě minuty v tunelu, načež se vlak zastaví a v naprosté temnotě stojíme další alespoň čtyři minuty. Lidé začínají nervózně vzdychat, ale nikdo se naštěsatí neodvažuje mluvit, neboť by to jistě skončilo nepěkným kolektivním klením. Pán vpravo si nemůže číst o mySQL serverech, a mladíkovi vlevo na tričku svítí foforeskující reliéf. Konečně se rozjíždíme a v Respektu si dočítám o prezidentských ambicích Zemana, hulváta české politiky, a tak doufám, že to bude pouze sen. Martin M. Šimečka trefně píše, že jde o medové volání sirény. Lidé, bděte!
Rok 1968 by prý měli hodnotit nezaujatí mladí, píše poutavě Pavel Kosatík. Kdo je dnes hrdý na Češství, kdo z mladých by dnes položil život za vlast či stát? A za co vlastně by to bylo a stálo by to za to? Mám být hrdý na naše hrubé a zároveň vlažné politiky, na ukřičený fotbal? To si raději mladí koupí nový mobil a zajdou si do klubu. Vždyť se máme tak dobře, proč se trápit minulostí? A budoucnost? Vždyť přece taky nějak bude. Jsme lehounce snobská a do sebe zahleděná prosperující Evropa, tak co, máme se dobře a tak to má být. Prosímvás, jakápak historická zastavení, morálka, víra, odpovědnost, čest, hrdost či názor? Máme se dobře, a jak krásně lehké je o ničem nepřemýšlet.
Stejne napadnutelná je však i má (lehounce schválně provokativní) ignorance: utrpení lidských příběhů z roku 1968 a individuálních lidských tragédií je nepopiratelné. Stejně tak i skutečnost, že v historii jest poučení. Ale zase nelze jen se nostalgicky ohlížet a nechat vlak přítomnosti ujíždět bez kontroly.
A jak psal pan Ivan Medek, demokracie a čestné jednání v politice a demokracii by měla vycházet a vyvěrat z hlouky a šíře slušnosti každodenního života každého z nás.

Cartoon Strip XKCD

Random number as seen by nice comics strip XKCD.
...and the purpose of all that...
Thanks to Zdenek;-)