Kinderhangar

Ženeva, Palexpo, a jedna hala velikosti hangáru přeměněná na jedno obrovské kryté dětské hřiště, či spíše ansámbl nafukovacích hradů, trapolín a pro větší i motokárovou dráhu. To aby se děti trochu vyřádily po dnech strávených se špatně placenými přeopatrnými chůvami se špatnou francouzštinou, a rodiče, aby byli o víkendu s nimi, ale aby to zároveň nebylo příliš náročné, neb o dobrou práci je na volatilním ženevském pracovním trhu nouze a rodiče mají svého náročném týdnu taky až dost.
Hangár je jakousi jeskyní, kde si to všechno konečně hraje pohromadě, narozdíl od samoty vkusně zařízených Ikea bytů či pokusů o náhradu tlupy ve školkách a jeslích.

Vedle atrakcí jsou dlouhé stoly a lavice pro dětské narozeninové párty, kde si Ženevské rodiny nadělí další předražené plastové hračky z Číny, zatímco děti v utečeneckých táborech v Sýrii či Turecku mají jen jedno prádlo a potřebují deku za pár franků, aby mohly přečkat bez nemocí noci, kdy již venku mrzne. Po párty v hangáru se děti naloží do rodinných klimatizovaných supervozů a odvezou se do bezpečí dobrých čtvrtí.

Ano, tento text je trochu kýčovitě jedovatou a zbytečnou stížností na řád světa, a zase nic nezmění, ale tak se mi věci prostě občas jeví...